Varování

Taková maličkost pro Triumvirátí literární cvičení.
Po přečtení zadání jsem si vzpomněla na jedno své starší budečské drabble a proto je i tenhle kousek budečský, ačkoli to na něm není nijak výrazně vidět :o)

“Tak, chlapci, trochu klidu prosím,” přerušil postarší údržbář nevázanou zábavu skupiny mladíků na hlubokém konci bazénu.
“A to jako proč?” zeptal se ten nejdrzejší.
“Ohleduplnost je ctnost,” usmál se na něj údržbář mile.
“Na nějaký ctnosti se můžu… zvysoka!” ušklíbl se mladík a jeho kamarádi se rozesmáli.
Údržbář starostlivě pokýval hlavou.
“No, jen jsem vás chtěl, chlapci, varovat. Dávejte si pozor na věci mezi nebem a zemí.”
“To je gól!” rozchechtali se mladíci jako jeden muž. “Starej Bláha nám tu chce nahnat strach vodníkem!”
“No, to ani ne,” usmál se údržbář. “Vodníci se v bazénu nedrží, chlor jim nedělá dobře na klouby. Naproti tomu vodní víly ho milují, tak krásného zeleného odstínu vlasů v přírodních vodních plochách nikdy nedosáhnou.”
“Vole,” vytřeštil oči nejdrzejší mladík, “to se jako máme bát, že nás u bazénu utancuje nějaká nadpřirozená roštěnka?”
“No, jak bych vám to,” údržbář se zhluboka nadechl. “Úmysly každé víly jsou stejně průzračné a čisté jako voda, která je jí domovem. Jejich povaha se horší až kalem a znečištěním.”
“A co my jako s tim?” ošívali se mladíci.
“No, tak za prvé to berte jako varování před vílami z bažin,” řekl údržbář vlídně, “A za druhé bych na to, být vámi, velice intenzivně myslel, až vás zase popadne touha močit do bazénu.”