Herbologické okénko

S příchodem jara podobně jako každý rok vyvstává otázka, nakolik je etické používat nápoje lásky, zaříkávání a další postupy, které mají za cíl přimět partnera k líbání pod rozkvetlou třešní i na jiných místech. Vše je v rozpuku a bylinných přísad je všude dostatek, což svádí mnoho čarodějů i mudlů bez rozdílu věku a pohlaví k různým experimentům v této velmi ošemetné oblasti.
Podívejme se proto na některé byliny, které jsou v českém prostředí tradičně spojeny s milostnými kouzly.
Důkazy o jejich užívání nacházíme často v lidových písních o lásce. (Tak často, až to působí podezřele a nutí to méně odolné jedince psát naučné statě.)
Následující písně, táhlá, zádumčivá Polajko, polajko a temperamentní Chodila po poli, pocházejí z jižní Moravy.

Polajko, polajko,
dávno jsem se znaly,
keď jsme šohajovi
spolem čarovaly.

Nečarovala jsem,
ani má mamička,
než mu čarovaly
moje černé očka.

Čarovaly jemu,
moje černé oči.
Keď jich viděl ve dne,
musel přijít v noci.

Čarovala jemu
má bílá hubička,
keď mu štěbetala
jako laštovička.

Polajkou se rozumí máta polej, latinsky Mentha pulegium. Jedná se o 10 až 30 cm vysokou rostlinu z čeledi hluchavkovitých s drobnými fialovými květy, která kvete od začátku července do poloviny září.

Máta polej je vysoce aromatickou rostlinou, jejíž silice se využívají v mudlovském i kouzelnickém kosmetickém průmyslu. Rostlina se často využívá při aromaterapii a příjemná vůně jejích lístků, čerstvých i sušených, rovněž odpuzuje nepříjemný hmyz.

Tato odrůda máty byla oblíbenou bylinou starých Řeků a Římanů, kteří ji používali jako koření. V řecké mytologii je máta polej spojována s bohyní Démétér, která při pátrání po své unesené dceři Persefoně odmítla pít víno, ale přijala nápoj kykeon vyráběný z vody, ječmene a právě máty poleje. Tento nápoj připravovala i proslulá čarodějnice Kirké, která do něj přidávala i med a vlastní čáry.

Navzdory širokému využití máty poleje v lidovém léčitelství, je její konzumace značně nebezpečná. Bylina obsahuje vysoké množství toxických látek, které mohou i v poměrně malém množství poškodit játra, dělohu, případně způsobit smrt.
Navzdory této skutečnosti byla kvetoucí nať máty poleje oblíbeným prostředkem v lidové medicíně, kterým se léčila řada nemocí, od nachlazení a horečky (bylina vyvolává pocení) po neštovice a tuberkulózu. Její častý výskyt v milostných písních možná vychází ze skutečnosti, že byla používána k léčbě ženských problémů, jakými je například dlouhá, bolestivá menstruace.
Je třeba také zmínit, že se tento druh máty využíval pro řešení problémů vzniklých v důsledku milostných problémů, protože její olej vyvolává potrat.

Pokud se vrátíme k obsahu písně, stojí za zmínku skutečnost, že dívka nakonec přiznává, že milého nezískala pomocí magie, ale díky svým černým očím a něžným slovům. Tento postup je rozhodně bezpečnější než manipulace s toxickými látkami.

V další písni se opět vyskytuje polajka, a nejen ona.

Chodila po poli,
trhala kúkolí,
plakala, volala,
že ju hlava bolí.

Chodila po hájku,
trhala polajku,
plakala, volala:
Príjdi k nám, šohajku.

Ještě si natrhám
teho navrátníčku.
Navrať sa mně, navrať,
švarný šohajíčku.

Navrátníček, tedy vratič obecný, latinsky Tanacetum vulgare, je vytrvalá, až 120 cm vysoká rostlina, která je nápadná svým květenstvím, tvořeným shluky drobných, žlutých květů. Kvete od července do října a podobně jako v případě máty poleje jde o vysoce aromatickou bylinu, která odpuzuje dotěrný hmyz.
Dalším společným rysem vratiče a máty poleje je vysoký obsah jedovatých látek. Listy, květy i olej rostliny mohou, pokud jsou konzumovány ve velkém množství, způsobit otravu a smrt. Ve středověku byl vratič používán ve velkých dávkách k vyvolání potratu, v menších pak je zcela opačnému účely – bylina měla údajně pomoci ženám otěhotnět a předcházet potratům.

Olej z vratiče se používá zevně jako mast na pohmožděniny a prostředek k hojení ran. Požití vratiče pak zcela v souladu s jeho jménem vyvolává průjem a zvracení. Při odborné konzultaci s venkovskou vědmou tato vědma na dotaz, jestli používá vratič, vyprskla, že ano, ale jen když má nadmutou kozu.

Vratič ani máta polej tedy nejsou vhodnou přísadou do omamných lektvarů lásky (pokud nejste profesor Snape), obě byliny ovšem mají velice příjemnou, pronikavou vůni a hezké květy a možná právě v tom tkví jejich největší kouzlo. Jen si to představte, vlahá jarní noc provoněná aromatickými bylinami, během které vás neobtěžuje otravný hmyz... Dívky z uvedených písní nemusely pečlivě odměřovat bezpečné množství polajky a navrátníčku, ale stačilo jim vyzdobit svou komůrku trsy těchto rostlin a otevřít okno do zahrady.

Pokud si chcete vyzkoušet jednoduchý lektvar, po jehož užití neskončí váš vyvolený nebo vaše vyvolená ve smrtelných křečích a vy ve vězení, obstarejte si mařinku vonnou a vyzkoušejte májové víno. Mařinka kvete od dubna do června, takže vhodnou dobou pro přípravu vína nemusí být jen květen.

Nechte stonky mařinky přes noc proschnout a na dvanáct hodin je nechte louhovat v bílém víně. Pak mařinku vyjměte a nechte víno vychladit. Na zdraví!

Obě čarovné písničky si můžete poslechnout zde.

Zdroje:

Randuška D. a kol. Barevný atlas rostlin. Bratislava: Obzor n.p., 1983.

cs.wikipedia.org/

Boček A. Květena kraje Jindřichohradeckého se zvláštním přihlédnutím ke Kardašově Řečici. Telč: Přátelé Lady, 1873.