Nejvyšší trest

Rozhlíží se kolem, hlava se bouří. Okolí na něj působí nepřirozeně. Nechápe proč.
Louka, starý kostelík, hřbitov, kde už se nepohřbívá. A přece…
Nakonec se okolnímu pohledu vzdá, pokrčí rameny a vyrazí po cestě pryč.
Hlava prohrála.
Z krytu lesa ho pozorují muž a žena.
“Odešel, Budeč už nenajde,” řekne muž spokojeně.
“Trest, který mu uložili, se mi zdá nepřiměřený zločinu, který spáchal,” oponuje žena.
“Je pravda, že byli jisté… okolnosti. Ale soudci k nim přece přihlédli, nenechali ho zemřít, jen mu vymazali paměť.”
Vážně se na svého společníka podívala.
“Vzali mu vzpomínky, minulost… jak se to liší od smrti?”