1. Zlatá šedesátá
Shrnutí: Drabble na pokračování z doby, kdy "hnědé uhlí bylo ještě mladé". Píše se rok 1968 a jistý doktorand spagyrie (a toho času i restaurátor v Muzeu vyhynulých kouzelných nestvůr) se ne zcela vlastní vinou octne v menší šlamastyce...
Varování: Smrt, krev
Postavy: Miroslav Doležal, Jiří Moruš, Mirkova maminka a paní Vodnášková z muzea
DMD téma: Šedesátá
Poznámka: Postava M. Doležala se poprvé objevila v Mrtvých. Název série je inspirován filmem Kočičí princ.
"...Sál smíchu. Sál nestvůr... Ne, ne! Nesmát se!"
~
„Příručí vrchního podantouška, nechaj tu zdechlinu, mám pro nich něco lepšího…“
„Postojíš mi modelem? V depozitáři nám chybí atrapa skalního hňupa,“ kontroval Mirek a vrátil exponát do vitríny.
„Poslyš, proslýchá se, že se chystá nějakej bugr…“
Zarazil ho. „Paní Vodnášková, odpíchněte mi ve dvě, jo?“
„Tak to vyval.“
„Nevim,“ kroutil se Jirka a žmoulal v ruce cigaretu.
„Seš dacan. Popraskaly vám hrnky na zdi, nebo co?“
Po chodníku se rozstříkla krev.
Rozhlas měl zase poruchu. „To jsi ty, Mirku? V troubě máš fašírku.“
Zvedl pokličku, ale viděl jen Jirkovu rozmašírovanou hlavu...
„Něco ti nesedlo?“
„Jo.“
„…aby zachovali klid…“
Rádio vybuchlo.
~
Toho léta napadla věčný otisk prastaré strážní lípy zvláště úporná forma astrálních larev a v klenutých kobkách Vyšehradu bylo podepsáno rozhodnutí o nevměšování se. (Obyčejné houbové choroby si na budečské lípy nikdy netroufaly.)
Konec 1. kapitoly
Exponát je z Muzea vyhynulých kouzelných nestvůr, kde zamlada pracoval Miroslav Doležal. Krom toho v osmašedesátém už rok učil na Budči.
Jiří Moruš (1940 – 1968), Mirkův kamarád a spolužák, pracoval na Vyšehradě v oddělení zvědné magie, profesí zřec
~
Následující kapitola: 2. Předtucha
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Komentáře
Já ti dám hnědý uhlí :-))
Já ti dám hnědý uhlí :-))
Bylo to sice jen šest let
Bylo to sice jen šest let před mým narozením, ale však už jsem taky stará rašple ;D
Uhlí už bylo přes půl roku ;)
Uhlí už bylo přes půl roku ;)
No vidíš, jak se máš...
Mirek by ti vlastně moh bejt tátou. Kdyby nebyl starej mládenec, což se asi taky nevylučuje.
On je ročník 1940, jo? Tak to
On je ročník 1940, jo? Tak to se opravdu narodil ve stejným roce jako můj otec
A jako moje matka.
Jo, tohle jsem četla v dubnu a dalším dílům jsem se pak pečlivě vyhnula. Tak tedy teď! Mám odvahu a červené víno. Ale ta hlava... brrr.
Jsi opravdu odvážná. :)
Jsi opravdu odvážná. :)