Nejmladší knihovník

Nejmladší knihovník odchází do skladu pro objednanou knihu a tím pro něj začíná malá série nešťastných příhod...
Vzniklo v rámci DMD 2021

Nejmladší knihovník
Akta banánového háje

Když jste v kolektivu nejmladší a nejméně zkušený, kolegové často neodolají a delegují na vás neoblíbené a nepříjemné práce. Tak jsem na cestě do archivního sklepení kóje H17b4F.
Zatím jsem cestou dolů potkal chrápajícího ducha a tři šotky hrající mariáš. Většina kójí divně smrdí.
H17b4F je plná krabic. Najdu tu, kterou si uživatel podle katalogu vyžádal a otevřu ji, abych zkontroloval obsah. Je plná šustících banánových listů. Natáhnu si latexovou rukavici a pro jeden sáhnu.
Když se listy začnou lámat, maně mi vytane na mysli můj letitý odpor ke skládání puzzle. Ale když jste v kolektivu nejmladší a nejméně zkušený…

Obraťme list
… ještě tam budem

“Kouzlem se mění podstata všehomíra. Můžeš ho zachytit a znehybnit. Ale musíš počítat s tím, že jeho potenciál nezmizí.”
Zvedla jeden z úlomků, prohlédla si ho, přivoněla k němu a poslechla si, jak šustí, když ho promne mezi prsty.
“Kdybys kouzlo rozdrtil na prach, nezmizí. Bude tam a bude připravené reagovat na každou špetku magie.”
Položila úlomek zpátky k ostatním.
“Proto není dobrý nápad pokoušet se opravit knihu kouzel pomocí magie. Poskládat to musíš opravdu ručně.”
Poplácala ho po rameni a nechala ho seděl nad smutnou hromádkou rozlámaných banánových listů, která byla ještě před nedávnem unikátní sbírkou lidových karibských kouzel.

Jako Popelka
Zdivočelý mulet

Nakonec se materiál, na kterém byla kniha napsána, ukázal jako výhoda. Každý z banánových listů, které tvořily jednotlivé stránky, měl specifickou kombinaci barvy a struktury.
Bylo už po půlnoci, když knihovník všechny úlomky srovnal do příslušných hromádek. Potěšeně se usmál a začal sestavovat první stránku. Šlo to překvapivě rychle. Natáhl se pro lepidlo, když před něj na stůl dopadla hlava.
Kadeře bezhlavého Janka divoce zavířily po stole v oblaku zlomků banánových listů.
Ducha knihovníka Jáchyma, klimbajícího pod stropem to probudilo. Rozhlédl se.
“Nic si z toho nedělej, mládenče,” řekl, “Napodruhé to roztřídíš mnohem rychleji!”
Nejmladšímu knihovníkovi začalo cukat levé oko.

Radši nebudit!
Rozkaz zněl jasně

Smetl všechny zlomky banánových listů zpátky na stůl. V konečcích prstů ho svrběla magie, ale vedoucí měla pravdu, nebyl by to dobrý nápad. Pokud… pokud by nepoužil prostředníka! Z místnosti vyběhl ozlomkrk.
Zpátky se plížil a tvářil se provinile. Zpod pláště vytáhl malé kulaté akvárium, kterému klepal na sklo tak dlouho, než zlatá rybka s dlouhými šedivými licousy ospale otevřela jedno oko.
Odkašlal si a spustil: “Zlatá rybko, slyš má slova…”
“Zkrať to,” zabublala rybka, “chci spát!”
“Uveď ten zmatek do původního stavu,” ukázal na hromádku na stole.
Rybka pokrčila ploutví a v místnosti se rázem tísnilo sedm vzrostlých banánovníků.

Být vládcem džungle!
Jeden den hrdinou

Sedm banánovníků má dohromady dvě stě sedm listů. Kniha měla dvaačtyřicet stránek.
Knihovník usoudil, že první krok k nápravě musí spočívat v odhalení, které z těch živoucích listů byly před okamžikem vysušenou knihou. Nějaké reziduum zůstat muselo!
Sestavil židle do pyramidy, aby se dostal nahoru. Probíral se listovím. Hledal řešení.
Když klapla klika, zbrkle přešlápl.
Židle se sesypaly.
První, co jeho vedoucí po vstupu do místnosti zaujalo, tak byly jeho nohy houpající se v průvanu.
“Hrajete si tu na Tarzana?” zeptala se zvědavě chvíli předtím, než zpocené ruce sklouzly po tvrdých listech a on žuchl na podlahu jako zralý banán.

Až opadá listí
Čekatel optimista

“Sedí tam pořád?”
“Sedí.”
“Řekli jste mu, že pošleme zprávu až bude objednávka připravená?”
“Řekli.”
“Upozornili jste, že to může trvat nestandartně dlouho?”
“Upozornili.”
“Nevadilo mu spát v čítárně?”
“Nevadilo.”
“Tak to si s ním budu muset promluvit sám…”
“Bylo by to vhodné.”
Nejmladší knihovník se zhluboka nadechl. Jeho kolegyně ho soustrastně poplácala po zádech a odběhla k výdejnímu pultu. Klient, který čekal na objednanou knihu listoval Večerním Vyšehradem.
V práci se nemá pít, ale toho panáka do sebe knihovník obrátil, protože jinak by zprávu, že objednávka nebude k výdeji připravena dřív, než opadá listí z banánovníku, neměl odvahu vyslovit.

Předcházejte nedostatku draslíku
Soumrak soumarů

“... ve chvíli, kdy se rostlina listu přirozenou cestou zbaví, měla by se magie uložená v textu projevit postupnou transformací do původní knižní podoby,” dokončil vysvětlení knihovník.
“Fascinující!” vydechl čekající čtenář. “Mohu to vidět?”
Místnost zalitá vlídným světlem. Listy se mírně pohupují v průvanu a banánovníky se prohýbají pod tíhou úrody.
“Jak vidíte, instalovali jsme kouzla, abychom urychlili vegetační cyklus rostliny. Opadání posledních listů očekáváme…”
ŽUCH!!!
Těsně vedle knihovníka dopadl trs přezrálých banánů.
“Fascinující!” vydechl čtenář, odtrhl z trsu banán, který jako zázrakem zůstal po dopadu celý a podal ho knihovníkovi.
“Dejte si banán, je to dobré na nervy,” řekl vlídně.

Nečekané efekty
Motýlí křídla

Začalo to nevinně.
“Och,” vykřikl nadšeně čtenář nos zabořený mezi banánovými listy, “tady jsou dokonce motýlí kukly!”
Knihovník si nerudně pomyslel cosi sprostého a dál se věnoval sběru opadaných listů. Pole urychlující růst fungovalo nad očekávání dobře, už dozrála téměř polovina knihy.
Když čtenář vzrušeně volal: “Už se líhnou!” Knihovník tomu stále nevěnoval pozornost a raději v duchu počítal, kdy se přehnaně pozitivního čtenáře konečně zbaví.
Ve chvíli, kdy se čtenář s knihovníkem společně schovávali pod stolem a přitisknutí k podlaze sledovali banánové listy vířící ve zběsile zrychlujícím vzdušném víru, bylo už pozdě s efektem mávnutí motýlích křídel cokoli udělat.

Deus ex calceus
V cizích botách

“Existuje způsob jak zmizet?” zařval čtenář do sílícího hurikánu, “Začíná to být nebezpečné.”
Knihovník, skrčený pod stolem vedle něj, musel souhlasit. V místnosti zbýval jen závan banánové vůně a kusy rozdrceného nábytku.
“Zkusím otevřít průchod do Spirálové chodby!” zakřičel v odpověď a začal čarovat.
Nepovedlo se to ovšem úplně dle jeho představ. Namísto jednoho východu pod jejich stolem se v místnosti otevřelo nespočet vchodů. Těmi přišla přívalová vlna bot.
“Fungovalo to!” radoval se zavalený čtenář o chvíli později. “Ty boty posloužily jako dokonalý větrolam!”
Knihovník se mezitím snažil vyplivnout tkaničku a zahnat myšlenky na to, kdo bude ty boty třídit.

PLOP!
Kolektivní hluchota

Knihovník se čtenářem stojí na chodbě před knihovnou oba pevně zabalení do antistresových dek. Podlaha je plná pečlivě poskládaných bot.
“Vypadá to, že tady mladej vyčistil všechny botníky na Budči,” hlásí jeden z kouzelníků záchranného týmu.
Velitel zásahu si oddechne, že to nebylo nic horšího, a provede rychlé reverzní kouzlo.

Happy end
Tenkrát poprvé

Čerstvé banánové listy popsané lidovými karibskými kouzly (místy ozdobené otiskem podrážky) přistály na stole před vedoucí budečské knihovny.
“Vida, tak se to konečně vyřešilo,” zvedla hlavu a povzbudivě se na nejmladšího knihovníka usmála.
Ten se tvářil vážně a zhluboka se nadechl (tohle totiž dělal úplně poprvé). Na banánových listech přistál ještě jeden list papíru.
Vedoucí se naklonila a překvapeně zamrkala.
“Výpověď?”
“Ano,” řekl knihovník uvolněně, jako by z něj spadla všechna tíha světa, “Knihovnictví není práce pro mne. Hodlám se ucházet o pozici ošetřovatele na mantichoří farmě.”
Pak se otočil a lehkým, téměř tanečním, krokem spokojeně odkráčel do zapadajícího slunce.