O rostlinách zvláště nebezpečných, II. část

Obrázek uživatele Rya

Děkuji Aries za průběžnou konzultační činnost.

Úryvek z připravované knihy Vincenta Vidora Kouzla zahrad a lesů

Na rozdíl od ďáblíka bahenního, popsaného v předchozí části, domovem rostliny známé pod názvem krutikvět drsný je tropická Afrika. Tento keř roste v okolí řek, nejčastějším místem jeho výskytu jest povodí řeky Zambezi. Kromě latinského názvu Strophanthus hispidus jej lze též ve starší literatuře nalézt pod jménem kombi. V našich zemích se vyskytuje jen velmi vzácně ve sklenících sběratelů. Budeč vlastnila jediný exemplář, který uhynul v roce 1817 poté, co si trestuhodná neopatrnost jednoho studenta vyžádala urychlený vyprošťovací zásah. Tehdejší učitel rostlinopisu a bylinkářství, profesor Hadikvět Seménko, k této události poznamenal: „V podobných případech bylo by zajisté záhodno zvažovat, zdali jest život jednoho studenta skutečně důležitější než život unikátní rostliny přivezené z nitra horké Afriky za cenu nemalých osobních obětí! Studentů, zdá se mi, máme dost, tento keřík však byl v Evropě jediným!“ (citováno z neautorizovaného přepisu řeči profesora Seménka na večeři konané u příležitosti podzimní rovnodennosti).
Profesor František Polívka z Břízy, botanik, který krátce působil v Budči a posléze se stal prvním ředitelem České reálky v Olomouci, popisuje krutikvět drsný takto: „ jest to keř mající ovíjivý pníček, vstřícné, kratičce řapíkaté, vejčito-kopinaté, celokrajné, drsně chlupaté listy a pravidelné, zelenavě žluté kvítky sestavené do konečných květenství vidlanovitých. Plody jsou dva protáhlé, 3-4 dm dlouhé, jako prst tlusté měchýřky, které leží v jedné rovnovážné přímce a dozravše otvírají se úzkou skulinou. Četná semena, zvíci ovesných zrnek, sužují se na jednom konci v protaženou osinu, porostlou na vrcholku dlouhými odstálými chlupy. Složením svým shodují se květy a plody strophanthu nejvíce s květy známého oleandru, pěstovaného u nás často ve kbelících; náležíť krutikvět s oleandrem do společné čeledi rostlin brčálovitých (Apocyneae). Z jedovatých, velice hořkých semen připravují domorodci prudký jed zvaný kombé, jímž potírají smrtonosné šípy.“ (1)
Dalším hrůzu nahánějícím způsobem užití krutikvětu drsného je získávání latexu, pro něž je rostlina ceněna domorodci ve východní Nigérii při hranici s Kamerunem. Lepkavý latex, který roní mléčnice rostliny po narušení svrchní vrstvy, míchají domorodci s citrusovou šťávou a palmovým olejem. Vzniklé lepidlo užívají pro lapání přezimujících vlaštovek, které jsou v této oblasti ve velkém množství loveny a pojídány.
Nebezpečí pro magicky obdařené bytosti a živočichy je stejné jako v případě ďáblíka bahenního. Úlohu lapačů oběti, kterou u ďáblíka zastávají oddenky, přebírají u krutikvětu dlouhé přívěsky na plátcích květů, které přes svůj neškodný vzhled dokáží spoutat dospělého čaroděje během několika vteřin. Postup odsávání magie je o něco pomalejší.
Pro cestovatele mířící do deštných pralesů je nanejvýš užitečné vědět, že obrana proti krutikvětu drsnému je založena na zcela jiných principech než jednoduché zaklínadlo účinkující na ďáblíka. Základním pravidlem při zachycení krutikvětem je vzdát se na několik minut jakékoliv snahy o vyproštění. Není to právě jednoduché, protože sevření je velmi bolestivé a zdá se, že citlivost na působení krutikvětu je přímo úměrná úrovni magických schopností. Rostlina, která pokojně a nerušeně odsává magii, se po krátké době dostane do stavu prvního nasycení a sevření přívěsků povolí. V té době nedosahuje ještě oslabení postiženého takového stupně, aby mu nedovolilo se ze sevření vyprostit a zažehnat poté nebezpečí jakýmkoliv běžným způsobem. Za osvědčená se pokládají zejména ohňová kouzla a také všechny postupy způsobující vysušení rostliny. Pokud však zachycená kořist klade odpor bezprostředně po ovinutí přívěsky, ať už se brání pouze fyzicky nebo používá magii, dráždivost krutikvětu prudce vzroste a střet končí fatálně.
Na závěr ještě poznámka etymologická: ačkoliv výše uvedené informace svádějí k odvozování českého názvu Strophanthu krutikvět od slova krutý či krutost, ve skutečnosti jde o překlad složeniny odvozené z řeckých slov zkrucuji a květ, což je založeno na skutečnosti, že úzké korunní cípy bývají společně stočeny (1). Adjektivum drsný se pak vztahuje ke chlupatým listům rostliny.

1. František Polívka, Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí, Nakladatelství R. Prombergra v Olomouci, 1908
http://botanika.wendys.cz/cizi/rostlina.php?204

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Pan profesor Seménko má mé hluboké sympatie

Obrázek uživatele Rya

Já si myslela, že to tak nějak bude :-D

Obrázek uživatele neviathiel

Och, toť pojednání přínosné a velmi učené!
(A na takovou učenost nebývalé praktické!)

Obrázek uživatele Rya

Vidor umí spojit teorii s praxí ;)

Obrázek uživatele Arengil

Poučné! Ještě bych tam možná zařadila bolševník. :) Jinak Hadikvět Seménko je rozkošné jméno.