12. Překážka

Shrnutí: Drabble na pokračování z doby, kdy "hnědé uhlí bylo ještě mladé". Píše se rok 1968 a jistý doktorand spagyrie (a toho času i restaurátor v Muzeu vyhynulých kouzelných nestvůr) se ne zcela vlastní vinou octne v menší šlamastyce...
Postavy: Miroslav Doležal
Předchozí kapitola: 11. Skrytá stopa

~

Ve vyšehradské strážnici sedí jenom vrátný, který si beze spěchu zalívá kafe. Za ním zející chodba.
Mirek ho vyrušil zaklepáním na sklo přepážky. Stihl ho nerudný pohled. Může mluvit s telepatem?
Vrátný na něj nechápavě civí a otvírá ústa jako kapr na suchu. Otevřít dveře ho zjevně nenapadlo.
„Ten vysoký, plešatý,“ pomáhá mu Mirek gesty, protože přes přepážku není nic slyšet.
Myslí Živsu?

Asi ano, krčí rameny. Je tady…?
„Tady nikdo není!“ křičí nahluchle vrátný a mává rukama.
„Můžu tu na něj počkat? Je to důležité.“
„To byste se načekal!“ a naznačuje, že mu na něj dá číslo. Usmolený papírek proleze úzkou škvírou mluvítka a skončí v Mirkově kapse.
„Můžu si odsud zavolat?“ ukazuje na studnu.
Vrátný znovu zatřepe rukou: „Teď to nemá smysl, je u případu. Zkuste to večer…“
Mirek dvakrát kývne na znamení, že pochopil, a rozloučí se.

~

Následující kapitola: 13. Hra na schovávanou