13. Hra na schovávanou

Obrázek uživatele Arengil
Z povídky: 

Shrnutí: Drabble na pokračování z doby, kdy "hnědé uhlí bylo ještě mladé". Píše se rok 1968 a jistý doktorand spagyrie (a toho času i restaurátor v Muzeu vyhynulých kouzelných nestvůr) se ne zcela vlastní vinou octne v menší šlamastyce...
Postavy: Miroslav Doležal
Předchozí kapitola: 12. Překážka

~

První past pro soldatesku tlustého špeha sklapla naprázdno. Po tom se už tuplem domů neodváží. V muzeu by ho taky našli a ohrozit kohokoli dalšího tím, že se u něj schová, bylo pro Mirka nepřijatelné.

Potřebuje bezpečný úkryt, kde by mohl přečkat odpoledne.
Našponovaný úhel čelisti povolil. Vždyť ho vlastně má… Mezi sběrnou v Jateční a meandrem Vltavy bylo to místo. Dominanta sila čnící z podrostu nízkých bud. Dokonalá pozorovatelna.

Mirek ho obkroužil ignoračním polem a vylezl po žebříku do sýpky. Kdysi tam natahali i bedýnky na sezení. Cítil po sobě, že jeho pronásledovatel slídí někde kolem. Rychle vtáhl dovnitř nohy, nečekaně neskladné v tomhle stísněném prostoru nad náspem.
Uprostřed vší té minulé slávy tak trochu pozapomněl na svých dospělých stodevadesát...
Začínal se potit.
Skrz děravou střechu to pražilo a až na občasné zaskřípění červotočem a hnilobou prožraných prken pod jeho polobotkami bylo ticho. Nahrbeně seděl v nejzazším koutě a čekal…

~

Následující kapitola: 14. Přímá linka

Komentáře

Obrázek uživatele Aloisie Trpkošová

dobrý!

Obrázek uživatele Arengil

No, po pravdě řečeno mi to přijde takový slabší...

Obrázek uživatele Aloisie Trpkošová

Mně ne. Není to momentálně moc akční, ale ta atmosféra je úplně hmatatelná

Obrázek uživatele Arengil

Ó, tak děkuji, za to ti tam hodím ještě jednu kapitolu... :)

Obrázek uživatele neviathiel

ááá to je nervák