14. Přímá linka
Shrnutí: Drabble na pokračování z doby, kdy "hnědé uhlí bylo ještě mladé". Píše se rok 1968 a jistý doktorand spagyrie (a toho času i restaurátor v Muzeu vyhynulých kouzelných nestvůr) se ne zcela vlastní vinou octne v menší šlamastyce...
Postavy: Miroslav Doležal
Poznámka: Takhle nějak si představuju Mirka.
Začínám mezi řádky Sálu nestvůr cítit nějaký slashový kód.
Předchozí kapitola: 13. Hra na schovávanou
~
Pět hodin. Skrz vymlácená prkna slyšel vzdálené cinkání tramvaje.
Dovolat se Živsovi by teď trvalo celou věčnost a kdo ví, zda už je vůbec doma. I studny bývaly ve špičce zahlcené. Pravda, byly prázdniny, ale stejně…
Mirek počkal do tmy a teprve když světelným smogem pronikl měsíc krvavě výstražné barvy pozdního léta, sestoupil ze své pozorovatelny vyhledat nějaký relativně čistý zdroj vody. Nebylo nad to vidět na člověka, s nímž mluvíte.
Podíval se na papírek. Podle čísla to byly Staré Střešovice. Vypadalo to, že si telepat potrpí na luxusní bydlení…
Když našel studnu, byla už noc. Vodou probublávalo Mirkovo volání dobrých pět minut, než se na hladině objevil odraz Živsovy tváře. Celou dobu se přitom ohlížel přes rameno…
„Doufám, že vytáhnout mě z postele uprostřed noci nebyl jen váš osobitý způsob pomsty…?“
~
Následující kapitola: 15. Uzlový bod
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Komentáře
tý jo, ta fotka je přesná
takhle nějak jsem si ho představovala.
Jo a bacha, všechno, co sem napíšeš, je kánon, takže když jednou někoho spáruješ, už mu to neodpářeš :-)
Já taky. Celou dobu jsem hledala někoho, kdo by mu byl podobnej,
až jsem takovýho týpka viděla v tramvaji, ale pořád to nebylo ono. Tak jsem si do vyhledávače nacvakala nějaké informace, které s Mirkem souvisí, a našla jsem. Nos jsem mu teda musela upravit sama, protože jeho původní majitel ho měl jakýsi nedomrlý. :)
To s tím slashem jsem jen tak vyhrožovala. Mirek na to není. Ale umím si představit, že mezi Živsou a Jirkou to jiskřit mohlo. Jak jinak si vysvětlit jejich přátelství, když ani nebyli z jednoho oddělení? No jasně, mohli bejt jenom kamarádi, ale já tam zkrátka pořád něco cejtím...
To mi připomíná, jak jsem
To mi připomíná, jak jsem hledala fotku Dalibora. Já obrázky upravovat neumím a vysvětlovat googlu, že chci vlasatýho blonďáka kolem třiceti, ale nejde mi rovnou o seznámení, to byla docela sranda.
Tak když to tam cejtíš, tak tam asi něco bylo. Proč ne :-)
Nejlepší je prostě náhodně
Nejlepší je prostě náhodně naklikat nějaké asociace a někdy náhoda zapracuje. A co se týče upravování fotek, bez photoshopu bych byla taky pěkně nahraná... ;)
Jojo, Aries ti určitě
Jojo, Aries ti určitě povídala o Nathanielovi. :)
Mně se nedávno stala vtipná věc - měla jsem z jednoho filmu nascreenshotované fotky, jak má vypadat Karel Vrbenský. Náhodou jsem stáhla s tímtéž hercem další film a... tam byla scéna ze Světla na konci! Prakticky totožná.
Náhody jsou někdy podezřele
Náhody jsou někdy podezřele nenahodilé... :)