Do ztracena
Shrnutí: Nepříliš optimistická povídka vymyšlená pro Letní dobročinnost 2012
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku
Temnotu kobky ozářila cigareta, jejíž doutnající život byl o pár okamžiků později ukončen.
Moje oči si už na šero dávno zvykly a svou celu znám nazpaměť i poslepu. Abych si svou domněnku potvrdil, vstal jsem a počítal kroky. Tři rovně, sedm doprava – pozor na postel, protilehlá strana je o trochu kratší… Nebo snad delší? Nemůžu si vzpomenout.
Kde jsem to skončil?
Příšera v bílém mi opakovaně klade nesprávné otázky. Proč nedělá, co jí říkám? Ne, nechci si jít lehnout, děkuji. Někam jsem si založil cigártašku, copak to nikdo nechápe?
„Ne, už žádná cigareta, pane profesore. Víte, že vám to škodí…“
Konec
Poznámka: Pokud se vám povídka líbila, můžete poslat dárcovskou sms ve tvaru DMS DUSTOJNESTARI na číslo 87 777, a pomoci tak organizaci Alzheimercentrum Zlosyň.
Místo bylo zmatené záměrně a věřím, že pokud jste dočetli až sem, určitě jste ho už odhalili, stejně jako postavu, vůči které to ode mě nebylo vůbec hezké...
Povídka je volným pokračováním Mrtvých.
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.

Komentáře
Čtu to znova a znova cítím te
Čtu to znova a znova cítím ten beznadějný smutek. Ach jo
Neměj. Zatím má ještě dost
Neměj. Zatím má ještě dost času... ;)