Rotunda VII

Obrázek uživatele Aries

Předchozí kapitolu dějin jsme ukončili v okamžiku, kdy Častava s Ludmilou zničily uchvatitele Strojmíra a znovu nastolily Bořivojovu vládu v Čechách. Nyní se tedy budeme věnovat událostem v kouzelnické komunitě v době krátké Bořivojovy vlády a vlády jeho nástupců Spytihněva a Vratislava.

Prameny:
Aveva: Útěky. Kronika budečská
Profantová, Naďa: Kněžna Ludmila, Epocha, Praha 1996

Děkuji ave za upozornění na historickou nepřesnost, která byla odstraněna. Za revizi textu děkuji též Julii a neviâthiel.

Vitislav pochopitelně upadl v nemilost. Bořivoj dokonce trval na jeho vyloučení z Velké rady čarodějů, což se také stalo. Vitislav se tedy vrátil k Častavě do Budče, ale s novou situací se nesmířil. Čekal na novou příležitost a hledal nového spojence, který by umožnil, aby kouzelnická komunita získala zpět pošramocenou vážnost.
Častava litovala roztržky s Ludmilou, ale smířila se s ní jako s nezvratnou situací, zejména když Ludmila začala vyhledávat společnost poustevníka Ivana, definitivně odvrhla magii a omezila veškerý kontakt s kouzelníky na nezbytné minimum. Vytvořila si dokonce magickou bariéru (její poslední kouzlo), která do její blízkosti nepropustila žádného čaroděje bez jejího svolení. U jejích dětí se ovšem zděděné magické schopnosti projevily, a to velmi silně. Ludmila jim jen velice nerada povolila studium v Budči. Byla si však velmi dobře vědoma toho, že kníže bez magických schopností může těžko ovládat zemi, kde kouzelnická populace převyšuje nekouzelnickou, a tak ustoupila.
A Vitislav našel svého spojence. Asi dvacetiletý Spytihněv, syn Bořivoje a Ludmily, vyrostl v Budči a s výjimkou vynuceného pobytu pod ochranou velkomoravského krále Svatopluka Budeč v podstatě neopustil. Jako prvorozený knížecí syn byl předurčený stát se příštím vládcem Čech. Jako mocný čaroděj mohl ovládnout Budeč a kouzelnickou komunitu. Mohl se stát nejmocnějším panovníkem střední Evropy.
K tomu bylo třeba zajistit následující: vymanit Čechy z područí Velké Moravy. Tamní král sice nebyl kouzelník, ale přesto byl dostatečně mocný na to, aby dokázal prosadit své zájmy, mezi něž patřilo šíření křesťanství a potlačování kouzelnictví.
Jenže ani křesťanství nebylo možné brát na lehkou váhu. O tom byl Vitislav přesvědčen, ostatně byl jako první kouzelník v Čechách pokřtěný a stále trval na svém přesvědčení, že tuto (relativně) novou víru je nezbytné dobře poznat, aby bylo možné využít její magii k vlastnímu prospěchu. Protože zřejmě jako první v našich krajích pochopil, že i křesťanství pracuje s magií, jen ji využívá trochu jinak.
Vitislav se rozhodl vychovat si následovníka v tomto smyslu i proto, že z jeho manželství s Častavou stále nevzešel žádný potomek, který by byl tradičně předurčen, aby se stal představeným školy.
A Spytihněv se ochotně řídil jeho radami.
V roce 894 nečekaně zemřel Bořivoj v pouhých 36 letech. Příčina jeho smrti nebyla nikdy zjištěna. Je známo pouze to, že Spytihněv s Vitislavovou podporou úspěšně zmařil všechny Ludmiliny pokusy o vyšetřování.
Jak nový kníže Spytihněv v první řadě odtrhl Čechy od vlivu velkomoravského krále.
Povzbuzen dosavadními úspěchy začal pociťovat Vitislavovo poručnictví jako nepohodlné. Přesto ho přizval k jednání s bavorským princem Arnulfem.
Toto jednání však zdaleka tak úspěšné nebylo. K dohodě o mírovém sousedství nedošlo a Arnulf se navíc cítil velmi roztrpčen zjištěním, že Vitislavovo okázalé obrácení na křesťanskou víru byl jen politický tah k vlastnímu prospěchu. Mnohem více pochopení a vstřícnosti však našel ve Spytihněvovi.
Spytihněv vzal totiž Vitislavovo učení o užitečnosti křesťanské magie velmi vážně. Jelikož Častava neměla děti, mezi ním a Vitislavem existovala jakási tichá dohoda, že se právě Spytihněv stane Častaviným nástupcem jako Vitislavův adoptivní syn. A Spytihněv měl v úmyslu zavést v Budči křesťanství jako další nástroj moci a možnost přístupu k dosud neznámým odvětvím magie a jejich spojení s tradiční čarodějnickou školou, což se naprosto příčilo Častaviným zájmům. U bavorského Arnulfa však našel rozhodnou podporu.

V roce 901 však došlo k události, který další vývoj situace v Budči ovlivnila více než výrazně. Častavě a Vitislavovi se konečně narodil potomek – dcera, která dostala jméno Helga. Podle pradávné tradice zavedené Krokem se samozřejmě tato dcera stala budoucí Častavinou nástupkyní ve vedení školy. Bylo také více než jasné, že tato dcera pod Častaviným silným vlivem a vedením nikdy nepřijme Spytihněvův plán zavedení křesťanství v Budči.
V roce 905 se Spytihněvův bratr Vratislav oženil s Drahomírou, čarodějkou z kmene polabských Slovanů vyučenou v Budči. Drahomíra se tak jako další mocná osobnost ocitla ve hře o Budeč a její příští směřování, zatím pouze prostřednictvím svého manžela, který se spíš než o školu opíral o vyšehradskou Velkou radu čarodějů. Velká rada se v oné době přikláněla k Častavě a její snaze udržet tradiční budečskou magii a uchránit ji před nadměrným vlivem křesťanství. A samozřejmě podporovala jako budoucí budečskou představenou zatím ještě nedospělou Helgu.
O rok později se Vratislavovi a Drahomíře narodil první syn Václav.
Vývoj situace se zdál příliš nepříznivý bavorskému Arnulfovi, který v roce 911 konečně usedl na knížecí stolec.
Výrazný odklon Budče od Spytihněvovy myšlenky považoval za ohrožení vlastní pozice a především za začátek konce vlastní možnosti zasahovat Spytihněvovým prostřednictvím do počínání Budče a potažmo českého knížectví.
Na tomto místě nesmíme zapomenout zdůraznit, že Arnulf nebyl čaroděj. Obrátil se tedy o pomoc k Radslavovi, kouzelníkovi, který byl před časem z Budče vyloučen, měl tedy dost vlastních důvodů, aby Arnulfovi vyhověl. Komplikované kouzlo černé magie, které provedl, mělo za následek vyslání smrtící kletby proti Častavě a malé Helze. Výsledek byl ale jiný, než Radslav a Arnulf očekávali. Především čtrnáctileté Helgy se kouzlo nedotklo vůbec, protože jako nedospělá nevinná dívka byla vůči němu imunní. Častava byla těžce zasažena, ale přežila. Zato Vitislav, který byl v okamžiku seslání kletby v Častavině těsné blízkosti, zemřel okamžitě (915).
Spytihněv byl nucen změnit své plány. Přenechal knížecí stolec svému bratru Vratislavovi a usídlil se v Budči s úmyslem vyčkat Helžiny dospělosti a oženit se s ní.

Mezitím nehodlal ztrácet čas.
Navzdory Častavinu přání zahájil Spytihněv na Budči stavbu kostela. Základy rotundy svatého Petra byly položeny ještě v roce 915. Stavba však neprobíhala tak hladce, jak Spytihněv očekával. Častava z posledních sil totiž dílo mařila a velmi úspěšně. Spytihněv zjistil, že pomocí magie nemůže pokračovat, protože veškerá kouzla Častava rušila.
Zadal tedy stavbu nekouzelníkům, kteří v Budči v tehdejších dobách žili, běžně se s čaroději stýkali, obchodovali s nimi a poskytovali jim řemeslnické služby, zásoby a podobně. Ani tak však nešlo všechno tak snadno. Co jeden den postavili, našli ráno pobořené.
Spytihněv se tedy odhodlal k neslýchanému kroku. Při stavbě křesťanského kostela využil kouzlo černé magie, které mělo zajistit věčné přetrvání a nedotknutelnost vůči kletbám, času i lidským zásahům. Ve vsi pod Budčí chytil dvě děti, osiřelá dvojčata, a sám osobně je zaživa zazdil do základů.
Od tohoto okamžiku stavba rychle pokračovala bez dalšího vyrušení. Dnešní rotunda svatého Petra a Pavla je nejstarší stavbou v Čechách a na Moravě s původním zdivem.
Nelze však použít kouzlo černé magie, které by nějakým způsobem neovlivnilo toho, kdo ho vyvolal, nebo místo, kde bylo provedeno.
Ten rok se vlaštovky nevrátily z Egypta.
Hrozný zločin, kterého se Spytihněv dopustil, otevřel průchod temným silám. Budeč ztratila odvěkou ochranu proti vlivu černé magie a Častava neměla dost sil na to, aby nějakým způsobem zasáhla.
A tak se Budeč zakrátko měla stát rodištěm nejhoršího černokněžníka všech dob a místem strašlivých událostí.
Zatím však panoval klid před bouří. V roce 916 Helga podstoupila první zasvěcení a vlaštovky se vrátily. V témže roce Častava zemřela a Helga se stala představenou školy.

Mladičká Helga měla nyní čelit budoucnosti, která se jevila velmi pochmurně. Budeč ještě nikdy nestála na tak závažné křižovatce a ještě nikdy se smrtelné ohrožení neblížilo tak rychle, neúprosně a nezadržitelně.

Související články:

Přehled dějin
Krok a jeho dcery
Kouzelné rohy
Bitva na Turském poli
Budeč na konci starověku a v raném středověku
Mezi kříži
Sklízí bouři

Tags: