Enter a comma separated list of user names.
Obrázek uživatele Aveva

Přivolávání jara

Z povídky: 

O fungování světa.
DMD 2020 - téma Zachovejte paniku

Obrázek uživatele Aveva

Velké a malé

Z povídky: 

O odpovědnosti dobrého správce.
DMD 2020 - téma Magické proužky

Obrázek uživatele Aveva

Kouzla pro dům i polnosti - položka 235

Z povídky: 

Výňatek ze sbírky užitečných kouzel.
DMD 2020 - téma Zakopaný pes

Obrázek uživatele Aveva

Sladké tajemství

Z povídky: 

Náladové drabble o včelách a Budči.
DMD 2020 - téma Masky.

Obrázek uživatele ef77

Po bitvě

Z povídky: 

Kde stával mlýn, je skála. Pevná žula, tvrdá jako místní kraj. Anděla klesne na zem námahou. Vedle ní štká Stázi, mleči se rozhlíží, jakoby nemohli uvěřit, že jsou volní.

Jen mlynář běhá, jak ovádem bodnutý, ze dvora ke skále. Rukama lomí, bezradně je rozhazuje, do kamene kope, jako káča se točí. Dopotácí se k Anděle, rudý jako rak, v odulé tváři krvavé šrámy od nehtů. Prasečí očka se zabodnou do jejích.

„To je tvoje vina! Vo mlejn si mě připravila, špíno čarodějná,“ zasípe.

Obrázek uživatele ef77

Kámen

Z povídky: 

Anděla polkne strach, natáhne se hlouběji ke kameni a zeptá se ho na radu. A kamenné srdce kraje odpoví.

„Nejsi jen služka, děvenko, máš svou sílu,“ řekne rázně kořenářčiným hlasem.
„Nejsi jen pastýřka, dítě, máš svou moc,“ zaduní stárkovým basem.
„Nejsi poslední chudák, máš svůj dar,“ zašeptá jako Stázi.
„Nejsi jako on,“ promluví chór mlynářských chasníků.

Obrázek uživatele ef77

Volba

Z povídky: 

Na dvoře mlýna stojí Anděla, vedle ní Stázi, hrůzou bledá. U vrat černý myslivec, tma už pomalu rozmazává jeho rysy.

Mezi nimi mleči jako hráz. Mladí, neochmýření, bok po boku těch, kterým už mráz postříbřil vlasy.

„Co uděláš? Udeříš a zabiješ nevinného. Couvneš a udeřím já. O sílu tě připravím, o moc tě oberu. Pak tě nechám jít, abys mohla každou trpkou chvíli zbylého života litovat, o co jsi přišla. A nevinní stejně pomřou, jeden po druhém. Teď musíš volit, dívko s jménem anděla. Ať zvolíš cokoli, budeš mít na rukou krev. V čem se pak ode mne budeš odlišovat?“

Obrázek uživatele ef77

Mistr

Z povídky: 

Myslivec udeří. Vůle narazí na vůli, úder na protiúder, zápraží pod nohama začíná žhnout, Stázina ruka se chvěje v Andělině dlani.

Z mlýnice se vyvalí temnota, zakrouží nad dvorem jak krkavčí hejno, než zacílí. Proniká i pod sevřená víčka, naplňuje děsem, pálí jako oheň, spoutává, sráží. Na kolenou se Anděla dotkne žuly zápraží a natáhne do sebe sílu kamene. Vstane, rozpaží a temné praporce se rozpadnou.

„To je vše, vzácný pane?“ zeptá se ochraptěle.

Myslivec vztekle zavrčí, maska milého mládence popraská, tvář zbledne a protáhne se do děsivého šklebu.

Obrázek uživatele ef77

Tváří v tvář

Z povídky: 

Pohled černého myslivce propaluje pevně semknutá víčka. V hlavě jí zazní ostrý hlas.

„Chceš se mi vzepřít, bláhová?“

Anděla se roztřeseně nadechne.

„Co chceš zpátky? Žebravý, mizerný život? S pánem, který každou kůrku dvakrát obrátí?“

Náhle hlas medově zapřede.

„Přidej se ke mně. Uděláme svět lepším.“

Obrázek uživatele ef77

Podvečerní píseň

Z povídky: 

Zahnala ovce do ovčince, vykydala, seno nanosila, zametla dvůr. Teď stojí na zápraží a poslouchá, jak mlýn zpívá.

Ve vantrocích zní píseň pošpiněné vody.
V náhonu klape mlýnské kolo v kalném rytmu.
Ležák i běhoun vrzavě skřípou o hanbě a o temném mletí. Ozvěna rozhazuje tóny po celé lednici.
Zmučené hlasy hřídelí, moučníků, svorů, podvalů, kobylic, kladnic, moučnice i korčáku plní podvečer drásavou disharmonií.

Smutná a teskná hudba, koncert zla a zmaru.

Vprostřed dvora stojí dirigent, očima jako dva uhle vyhledá Andělu a vyzývavě se zašklebí.

Stránky